FUNDRAISER podle Uyene Phamové

Souvisí s podnětem číslo 20041010101010

Občanské sdružení PODNĚTY.CZ předalo studentce VŠ své zkušenosti se sponzory a dárci. Slečna Uyen Phamová později reagovala zasláním své obsáhlé bakalářské práce o plánovačích, organizátorech, vůdcích a kontrolorech "neziskovek", ze které vyjímáme:

 

Anotace a výňatky z bakalářské práce studentky Uyen Phamové

 

Bankovní institut - vysoká škola Praha, Katedra ekonomických a sociálních věd

 

Anotace:

 

Tato práce se zaměřuje na popsání charakteristiky fundraisera, analyzování jeho psychických vlastností a vlivů, které na fundraisera během vykonávání jeho profese působí. Čtenář je nejprve seznámen se samotným pojmem neziskový sektor. Dále je zde uveden stručný historický vývoj občanské společnosti v rámci našeho státu. Jak totiž bude objasněno, občanská společnost je předpokladem pro fungování neziskových organizací. Následně je vysvětlen pojem nezisková organizace a poté vlastní fundraising, jakožto faktor úspěšnosti této struktury v neziskovém sektoru. V druhé části teoretického pojednání je pozornost směřována na fundraiserovu osobnost, kde jsou analyzovány psychické vlastnosti a charakteristiky fundraisera. Kromě toho jsou zde rovněž rozebrány i faktory, které mohou fundraisera během jeho činnosti ovlivnit a nástrahy, kterým by se měl fundraiser vyvarovat. V praktické části jsou pak uvedeny výsledky dotazníků rozeslaných profesionálním fundraiserům a údaje jsou následně konfrontovány s teoretickou částí bakalářské práce. Následuje snaha vyhodnotit, jak se vzájemně odlišují či shodují a vytvořit z těchto poznatků konečný závěr. Zcela na konec jsou pak uvedeny možné slabiny fundraisera a místa, na něž by se měl fundraiser více soustředit a zdokonalovat se v těchto oblastech.

Zajímavé pasáže: (Odkazy na zdroje neuvádím.)

 

„Neziskové organizace jedinečností svého postavení mohou poskytovat originální pohled na úskalí života společnosti a díky nim mohou včas rozpoznat některé problematické aspekty daleko dříve než subjekty podnikatelské, státní či jiné. V tom je jejich síla i cena." Strany vzniklé již před válkou navíc nedovolovaly generační výměnu, neumožňovaly pružnost systému. A politický vývoj silně podléhal tendenci k centralismu.

 

Spolky se pak začaly rozdělovat do politických stran, jejichž prostřednictvím uplatňovaly svůj vliv a zájem. Stát zde byl opět (po r. 1948) vnímán jako cizí struktura, vůči obyvatelům nepřátelská. Došlo ke znehodnocení veřejné sféry a politiky. Obecně se na hlubší spolupráci se státními institucemi a politiky hledělo v negativním světle.

 

Existují tři právní formy nestátních necírkevních neziskových organizací: občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti. Charakter neziskové organizace mohou mít ale i různé jiné společnosti jako jsou např. církve a náboženské společnosti, všechny rozpočtové a příspěvkové organizace, odbory, politické strany a hnutí a profesní komory Činnost nadace vymezuje Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. Vzniká registrací u okresního úřadu. Zakladatelé mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické. Nadace zaniká rozhodnutím statutárního orgánu o zrušení nadace OPS je právnickou osobou, která má svůj důvod existence předem daný. Není to organizace založená na členském principu, ale působí v ní samozřejmě zaměstnanci a spolupracující dobrovolníci „Slovo fundraising v doslovném překladu znamená zvyšování či budování fondu." Celá problematika FR ale nespočívá jen ve shánění peněz. Jde taktéž o získávání nových přátel, partnerů, dobrovolníků, spolupracovníků, zaměstnanců a sponzorů. Získat si důvěru veřejnosti je jedna z nejdůležitějších a nejsložitějších věcí, která organizaci čeká. Právě tento úkol, který musí fundraiser zvládnout, přímo souvisí s public relations (PR). Totiž předpokladem k úspěšnému fundraisingu je známost organizace. Je nutné, aby veřejnost věděla, že organizace existuje a na jakou činnost se zaměřuje. Znalost tak napomáhá budování důvěry a dárce snadněji věnuje prostředky někomu, koho zná, než-li tomu, o kom slyší úplně poprvé.

 

Mezi nejběžnější metody, jak získat finanční prostředky, patří: osobní návštěvy, telefonní fundraising, přímý poštovní styk, veřejné dobročinné akce, veřejné sbírky, písemná žádost o grant, fundraising ,,ode dveří ke dveřím", inzerce ve sdělovacích prostředcích, členské příspěvky a prodej.

 

Výčet akcí ke sponzorování je téměř neomezený. Cokoliv, co by mohlo sponzora zajímat, je vhodné. Mezi osvědčené a oblíbené patří například: kulturní a sportovní akce, benefiční akce, soutěže, konference a semináře. V neposlední řadě je nutné připomenout, že sponzorství je třeba potvrdit uzavřením smlouvy Další z možností je zapojení dětí, mládeže a škol. Jsou tři důvody, proč je zapotřebí spolupracovat s dětmi a mládeží: mají šanci pochopit smysl naší práce a přivést poměrně velkou skupinu dospělých; ti, kdo pomáhají neziskovým aktivitám v dětství nebo v mládí, stávají se častěji pravidelnými dárci v dospělosti a originálním způsobem pomohou získat peníze pro naše aktivity.

 

Fundraiser musí být proto pečlivě obeznámen se zákony vztahujícími se na neziskovou organizaci a činnosti k ní vztažené. Není vytvořen samostatný zákon, tato legislativa je obsažena v mnoha zákonech. K zákonům, s nimiž přichází fundraiser do styku nejčastěji, patří: zákon č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách; zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví; zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů; zákon č. 337/1992 o správě daní a poplatků; zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím; zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání.

Fundraiser zastává několik funkcí, a to plánovače, organizátora, vůdce a kontrolora. Z tohoto důvodu musí vzbuzovat přirozený respekt. Měl by proto působit důvěryhodně, držet slovo a v žádném případě se nesmí uchylovat ke lži. Měla by to být čilá osobnost s rázným vystupováním. K tomu je zapotřebí jistota ve svých schopnostech. Především by však mělo z fundraisera čišet potěšení z práce a mít přirozenou chuť vkládat do své činnosti úsilí. 

 

Fundraiser musí neustále oplývat novými nápady. Bez kreativity a inovativnosti se v těchto případech rozhodně neobejde. Dále je neustále vystaven novým či problémovým situacím. Proto se zde uplatní adaptabilita, schopnost situačního myšlení a velká dávka samostatnosti.

 

Fundraiser musí být schopný sdělit druhému člověku, že se mýlí a následně pak vytvoří prostor k tomu, aby společně mohl být problém řešen. Také se musí snažit naslouchat. Dalším parametrem je způsob, jakým klade otázky. Předně je nutné se sponzory udržovat trvalý kontakt. Dále vědět, kdy požádat o dar. Také je vhodné darování usnadnit, například mít připravený návrh sponzorské smlouvy, apod.

 

Dále by měl fundraiser umět poprosit sponzora, uvést důvod a případně sdělit konkrétní účel. Při komunikaci by měl fundraiser působit přesvědčivě, umět svůj projekt účinně prezentovat, být schopen předložit konkrétní výsledky a následně udržovat se sponzorem trvalý kontakt. Také je zapotřebí od počátku zajistit průhlednost toku finančních prostředků, jakým způsobem a na jaké konkrétní cíle byly využity Fundraiser by měl také aktivně vyhledávat vhodné pracovníky. Měl by jim projevovat vděčnost za to, že se ve volném čase věnují organizaci. Úlohou fundraisera je definovat druh veřejnosti, který ho zajímá. Dále stojí za zmínění tzv. analýza zlodějů času, rozsáhlý test 30 činitelů. Obsahem fundraiserovy image rozhodně není být krásný, ale znamená „dobře vypadat". Jaké tři metody nejčastěji využíváte byly respondentům nabídnuty konkrétní metody fundraisingu, doplněny o možnost, ve které dotazovaný může uvést jinou metodu, která není v nabídce obsažena a kterou užívá. 17 respondentů uvedlo možnost písemné žádosti, 14 dotazovaných využívá osobní návštěvy, v 7 odpovědích byly uvedeny veřejné sbírky, stejný počet dotazovaných zmínil inzerce ve sdělovacích prostředcích, dalších 7 respondentů uvedlo členské příspěvky, v 5 případech byl zmíněn poštovní styk, 4 respondenti uvedli, že využívají prodej, 3 dotazovaní zmínili telefonní fundraising, stejný počet oslovených provádí veřejné dobročinné akce a u 2 respondentů se objevila v odpovědi elektronická korespondence. Dále byly v odpovědích zmíněny fundraising „ode dveří ke dveřím", granty a příjmy z účasti na pořádaných akcích.

 

Výpis pořídil :
Ing. Arnošt Bednář - 2.4.2008 10:41:24

Přílohy: