PRÁVA OBČANŮ OBCE A KRAJE

PRÁVA OBČANŮ OBCE A KRAJE
Práva občanů obce dle zákona č. 128/2000 Sb
Práva občanů kraje dle zákona č. 129/2000 Sb

http://www.zakonycr.cz/index.asp?typ=zakony&akce=free&akcekrok=free_vybrane

Díl 2
Občané obce

§16 (1) Občanem obce je fyzická osoba, která
a) je státním občanem České republiky, a
b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.[6]

§16 (2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,[7]
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,[8]
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

§16 (3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.

Práva občanů kraje dle zákona č. 129/2000 Sb

http://www.zakonycr.cz/seznamy/1292000Sb.htmlhttp://www.zakonycr.cz/seznamy/1292000Sb.html

Díl 4 - Občané kraje

§12 (1) Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu[5] v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

§12 (2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,[6]
b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva.

§12 (3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.

§ 13 Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
============================================================

Výpis z dokumentu METODICKÁ POMŮCKA PRO MALÉ OBCE - PODÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

2. Podnět jako forma podání ve veřejné správě

2.1. Pojem podnětu a jeho účel
Je-li možné pod pojmem podání rozumět projev fyzické či právnické osoby, který je adresován orgánu veřejné správy, je potom podnětem (§ 42 správního řádu) takové podání, kterým se jeho podatel zpravidla snaží upozornit na nedostatky v činnosti jiných fyzických a právnických osob či orgánů veřejné správy. Prostřednictvím podnětu podatel požaduje, aby v něm uvedené skutečnosti orgán veřejné správy prošetřil, a v případě, kdy dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky pro další postup (např. pro zahájení řízení o uložení sankce za spáchání správního deliktu či přestupku, řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu obce apod.), postupoval zákonem stanoveným způsobem.

2.2. Jak podávat podnět?
Podnět je podáním s nejmenšími nároky na formální i obsahové náležitosti. Může být podán kteroukoliv fyzickou či právnickou osobou, ale též anonymně. Podnět lze podat písemně, ústně do protokolu či zápisu, elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu, faxem či dálnopisem. Nedostatek formy nikdy není důvodem k jeho odmítnutí. Co do obsahu by z podnětu mělo být zřejmé, čeho se podnět týká a čeho se podatel domáhá. Jasně formulovaný obsah totiž orgánu veřejné správy umožní, aby podnět náležitě a objektivně posoudil a dospěl k závěru o jeho důvodnosti či nedůvodnosti.

2.3 Jak vyřídit podnět?
Orgán veřejné správy je povinen podnět přijmout, posoudit jej a prověřit v něm uvedené skutečnosti. Pokud dospěje k závěru, že je podnět důvodný, je orgán veřejné správy povinen postupovat zákonem stanoveným způsobem, tj. zpravidla zahájí správní řízení, přistoupí k výkonu kontroly samostatné či přenesené působnosti obce či kraje apod. Pokud o to podatel podnětu požádá, je orgán veřejné správy povinen sdělit podateli ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že na jeho základě zahájil správní řízení či jiný obdobný postup, případně, že neshledal důvody k jeho zahájení. Informování podatele o postupu orgánu veřejné správy však lze v souladu se zásadou dobré správy doporučit vždy (s výjimkou případů anonymních podnětů), tedy i v případě, kdy o to podatel výslovně nepožádal. Proces vyřízení podnětu tedy s ohledem na výše uvedené zpravidla končí zahájením správního řízení či výkonu kontroly nebo uzavřením prověřování podnětu z důvodu jeho nedůvodnosti.