ODPOVĚĎ ZE SKLADU ŠABLON

Souvisí s podnětem číslo 20080218230350

Vedoucí zlínské územní jednotky správy REGESTRU PODNĚTŮ upozornil Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly MV na problémy při vyřizování podnětů podaných v r. 2016 městu Holešov a dočkal se odpovědi, která překvapuje svou  obsáhlostí. Má ministerstvo tolik peněz, že může platit „mozky nabité paragrafy“, nebo vystačí s písařem, který v obecně platné šabloně pozmění název obce?

 

Vyhodnocení podnětů pro město Holešov za rok 2016 - sdělení

Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, obdrželo dne

13. února 2017 Vyhodnocení realizace podnětů adresovaných podatelně města

Holešov za rok 2016.

Za zaslané vyhodnocení a zájem o úroveň výkonu samostatné působnosti ve

Vašem městě Vám děkujeme.

K Vámi zaslanému vyhodnocení uvádíme následující:

Úvodem si Vás ve věci vyřizování podání občanů města a dalších osob

směřujících do samostatné [ve smyslu ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) a g) zákona

č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále je

„zákon o obcích“)] či přenesené působnosti města [ve smyslu ustanovení § 37, § 42

či § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„správní řád“)] dovolujeme plně odkázat na výklad poskytnutý v našem přípisu ze

dne 11. března 2016, č. j. MV-32335-2/ODK-2016, a ze dne 8. dubna 2016,

č. j. MV-32335-5/ODK-2016.

Stran naplňování práv občana města1 ve smyslu ustanovení § 16 odst. 2

písm. f) a g) zákona o obcích pak dodáváme, že právu založenému uvedeným

ustanovením neodpovídá povinnost vznesenému požadavku vyhovět (dané

ustanovení nezakládá nárok na vyhovění předmětu žádosti/podnětu), nýbrž

povinnost předložení příslušnému orgánu města, resp. projednání

u kvalifikovaných žádostí [v případě žádostí dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. f)

zákona o obcích], a povinnost návrh, připomínku či podnět vyřídit [v případě podnětů

dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích].

1 Srov. ustanovení § 16 odst. 1 a 3 zákona o obcích. Daná oprávnění přísluší toliko fyzickým osobám, nikoli

osobám právnickým, tedy např. založeným spolkům.

*MVCRX03CQPLS*

MVCRX03CQPLS

prvotní identifikátor

2

S ohledem na Vaši předchozí korespondenci se zdejším odborem

(srov. přípisy vedené pod sp. zn. MV-32203/ODK-2014 a sp. zn. MV-32335/ODK-

2016) si pak dovolujeme opětovně upozornit na zásadu minimalizace zásahů státu

do činnosti územní samosprávy, jež je zakotvena v článku 101 odst. 4 Ústavy České republiky a ustanovení § 7 odst. 1 zákona o obcích), dle které stát (popř. orgány

kraje) může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to

ochrana zákona, a jen způsobem zákonem stanoveným.

V tom smyslu je pak opět na místě uvést, že Ministerstvo vnitra není obcím

(městům) nadřízeno a není ani univerzálním kontrolním orgánem obcí (měst),

neboť ve vztahu k nim má jen zákonem přesně vymezené dozorové a kontrolní

pravomoci (srov. ustanovení § 123 a násl. zákona o obcích). V intencích ustanovení

§ 129 a násl. zákona o obcích Ministerstvo vnitra provádí kontrolu výkonu

samostatné působnosti; kontrola výkonu přenesené působnosti pak dle daného

ustanovení přísluší krajským úřadům, které jsou též nadřízeným orgánem obcí (měst)

v případě přeneseného výkonu státní správy.

Z dozoru a kontroly Ministerstva vnitra jsou pak výslovně vyloučeny

(tzv. kompetenční výluka) případy porušení právních předpisů občanského,

obchodního nebo pracovního práva, případy, kdy jsou dozor nebo kontrola upraveny

zvláštním právním předpisem [srov. ustanovení § 124 odst. 6 a § 129 odst. 3

písm. a) zákona o obcích] či rozhodnutí a jiné úkony učiněné dle správního nebo

daňového řádu (srov. ustanovení § 128 odst. 7 zákona o obcích).

Z výše uvedeného je tedy patrné, že Ministerstvo vnitra není příslušné

k vyřízení všech žádostí o prověření způsobu vyřízení podnětů adresovaných městu

(městskému úřadu), ale toliko k prověření podnětů směřujících do samostatné

působnosti. S žádostí o prověření vyřízení podnětů spadajících do přenesené

působnosti je třeba se obrátit na místně příslušný krajský úřad (Krajský úřad

Zlínského kraje). Taktéž je nutno, jak jsme ostatně uvedli již v našem přípisu ze dne

11. března 2016, č. j. MV-32335-2/ODK-2016, a ze dne 8. dubna 2016,

č. j. MV-32335-5/ODK-2016, přihlédnout k tomu, že Ministerstvu vnitra v konkrétních

případech nepřísluší zabývat se obsahovou stránkou vyřízení podnětu či žádosti,

neboť je oprávněno prověřovat výkon samostatné působnosti svěřené orgánům

územních samosprávných celků toliko z hlediska procesního, nikoli z hlediska

věcného.

K jednotlivým okruhům, do nichž podněty, jejichž vyhodnocení jste nám zaslal,

spadají, sdělujeme následující:

Hospodaření města

Pokud jste toho názoru, že ze strany města dochází k nehospodárnému

nakládání s majetkem a finančními prostředky města, můžete se obrátit na

3

Ministerstvo financí, které je dle ustanovení § 4 č. 2/1969 Sb., o zřízení

ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

pozdějších předpisů (dále jen „kompetenční zákon“) ústředním orgánem státní

správy, mj. pro finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření

územních samosprávných celků a audit. Ministerstvo financí též dle ustanovení § 20

zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných

celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon

o přezkoumání hospodaření“) provádí dozor nad přezkoumáním hospodaření města

v případě, že bylo provedeno auditorem či auditorskou společností, a vykonává

kontrolu přenesené působnosti v případě přezkoumání hospodaření města

prováděného krajským úřadem (srov. § 42 odst. 1 zákona o obcích).

Ochrana majetku města

Dle ustanovení § 38 odst. 1 zákona o obcích platí, že majetek obce musí být

využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze

zákonem vymezené působnosti. Odst. 2 věta druhá daného ustanovení pak uvádí,

že majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo

zneužitím. Dle odst. 6 daného ustanovení pak obec je povinna chránit svůj majetek

před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na

vydání bezdůvodného obohacení.

Město by tedy mělo činit úkony, aby předcházelo újmám na svém majetku

a pro případ, že k nim dojde, by ve smyslu péče řádného hospodáře mělo vzniklou

škodu vymáhat, resp. uplatňovat nárok na její náhradu.

Přestupkové jednání

Agenda vyřizování (projednávání) přestupků je městem vykonávána

v přenesené působnosti (jako přenesený výkon státní správy), a to orgány

příslušnými k projednávání přestupků. Dle ustanovení § 53 odst. 1 až 3 zákona

č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový

zákon“)2, je to u taxativně vymezených přestupků samotné město, resp. městský

úřad (příslušný odbor), který vyřizuje podněty k projednávání přestupků, případně

může město zřídit komisi k projednávání přestupků či uzavřít veřejnoprávní smlouvu

o výkonu této agendy s jinou obcí, přičemž obecní úřad s rozšířenou působností je

pak příslušný k projednávání přestupků spadajících do jeho působnosti či přestupků

nespadajících do působnosti jiných správních orgánů. Nadřízeným orgánem města

(městského úřadu či přestupkové komise) v přenesené působnosti, tedy i na úseku

projednávání přestupků, je pak dle ustanovení § 178 zákona č. 500/2004 Sb.,

správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příslušný krajský

úřad.

2 Dne 3. srpna 2016 vstoupil v platnost zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,

a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, oba účinné od 1. července 2017.

4

Pokud jste toho názoru, že Vámi popisovaným jednáním mohlo dojít (dochází)

k naplnění skutkové podstaty konkrétního přestupku, můžete se obrátit na orgány

příslušné k projednávání přestupků.

Na tomto místě si však dovolujeme podotknout, že problematika

přestupkového zákona nespadá do působnosti zdejšího odboru, nýbrž do

působnosti odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, kterému přísluší výkon

státní správy na úseku přestupků, k jejichž projednání jsou příslušné obce a není

stanoven ústřední správní úřad, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na

němž došlo k porušení povinnosti zakládající přestupek.

Dovolujeme si uvést, že v případě oznámení o spáchání přestupku (podnětu

k zahájení řízení o přestupku) dle ustanovení § 67 přestupkového zákona platí, že

podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, orgánu

policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o přestupku, poznatek

z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním

řízení (odst. 2), přičemž požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do

třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních (odst. 4).

Pokud tedy oznamovatel přestupku o to požádá, měl by být do 30 dnů od

obdržení podnětu vyrozuměn o tom, jak bylo s podnětem naloženo, tj. zda bylo řízení

zahájeno či nikoli.

V případě nezákonné nečinnosti je možno využít institutu ochrany před

nečinností. Dle ustanovení § 80 odst. 1 správního řádu totiž platí, že nevydá-li

správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní

z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Opatření proti

nečinnosti nadřízený orgán učiní v případě, že příslušný správní orgán nezahájí

řízení do 30 dnů, kdy se dozví o důvodech zahájení řízení z moci úřední nebo

v případě, kdy je zjevné, že příslušný správní orgán nedodrží lhůtu pro vydání

rozhodnutí či zahájení řízení z moci úřední anebo pro pokračování v řízení. Po

uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti

správního orgánu podat přímo účastník řízení, a to u orgánu nadřízeného (příslušný

krajský úřad).

Proti postupu správního orgánu (úřední osoby) lze brojit stížností ve smyslu

§ 175 odst. 1 správního řádu, dle něhož platí, že dotčené osoby mají právo obracet

se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo

proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 4 správního řádu pak platí, že stížnost se

podává u toho správního orgánu, který vede řízení (vydal rozhodnutí ve věci,

resp. který byl k jeho vydání příslušný, či prováděl úkon).

5

K tomu podotýkáme, že v případě podání stížnosti musí správní orgán dle

ustanovení § 175 odst. 5 správního řádu tuto vyřídit do 60 dnů (prodloužení je možné

pouze v případě nutnosti zajištění potřebných podkladů) od doručení a stěžovatel

musí být o vyřízení vyrozuměn, přičemž v případě, že je stížnost shledána důvodnou,

je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě, avšak

stěžovatele o těchto vyrozumí, pouze pokud o to požádal (srov. ustanovení § 175

odst. 6 správního řádu).

Co se týká způsobu vyřízení stížnosti, dodáváme, že pokud se stěžovatel

domnívá, že stížnost nebyla vyřízena řádně, může dle ustanovení § 175 odst. 7

správního řádu požádat nadřízený správní orgán (krajský úřad) o přešetření způsobu

jejího vyřízení.

Zde je třeba poznamenat, že byť ustanovení § 175 odst. 7 správního řádu

přímo nestanoví lhůtu, ve které by měl nadřízený orgán provést přešetření způsobu

vyřízení stížnosti, mělo by být toto s ohledem na základní zásady činnosti správních

orgánů, zejména pak zásadu rychlosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 správního

řádu, provedeno co nejrychleji.

Při aplikaci ustanovení § 175 odst. 7 správního řádu by sice mělo být

přihlédnuto k úpravě ustanovení § 175 odst. 5 a 6 správního řádu, nicméně 60denní

lhůtu danou odst. 5 uvedeného ustanovení správního řádu by i s přihlédnutím

k zásadě rychlosti nebylo možno použít (srov. závěr Poradního sboru ministra vnitra

ke správnímu řádu č. 33/2006 - Postup nadřízeného správního orgánu při přešetření

způsobu vyřízení stížnosti podle § 175 odst. 7 správního řádu dostupný na

http://www.mvcr.cz/clanek/zavery-poradniho-sboru-ministra-vnitra-ke-spravnimuradu.

aspx).

S případnými výhradami vůči postupu krajského úřadu jako nadřízeného

orgánu při vyřizování stížnosti na způsob projednávání přestupků je pak možno se

obrátit na odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra, do jehož gesce, jak již bylo

uvedeno, daná problematika spadá.

Co do prověření způsobu vyřizování přestupků městským úřadem je možno se

obrátit na Krajský úřad Zlínského kraje, který provádí kontrolu přenesené

působnosti města, tedy i výkonu agendy projednávání přestupků.

Dopravní značení

Vzhledem k tomu, že se v dané záležitosti jedná o problematiku zákona

č. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,

a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách

některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů,

doporučujeme Vám se s konkrétními dotazy obracet na Ministerstvo dopravy, které je

6

dle ustanovení § 17 zákona kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy

pro oblast dopravy a též metodickým gestorem uvedených právních předpisů

příslušným k jejich výkladu. Stran podmínek osazení Vámi zmiňovaného dopravního

značení je též možné se obrátit na Krajské ředitelství policie Zlínského kraje,

Územní odbor Kroměříž, Dopravní inspektorát.

Nerespektování slibu zastupitele

Je nepochybné, že člen zastupitelstva města (dále též „zastupitelstvo“) by

svou funkci samozřejmě měl vykonávat v souladu se slibem, který dle ustanovení

§ 69 zákona o obcích složil, jakož i v souladu s právním řádem České republiky,

přičemž z ustanovení § 69 odst. 4 zákona o obcích pak jednoznačně vyplývá

povinnost slib dodržovat.

Ačkoli závaznost uvedeného slibu je akcentována zejména v případě starosty,

příp. místostarosty, který má povinnosti nejen jako člen zastupitelstva, ale též

v souvislosti s právy a povinnostmi vyplývajícími z výkonu svěřené funkce, nelze

opomíjet skutečnost, že tento slib skládají všichni členové zastupitelstva a tito by se

jím měli řídit.

Na druhou stranu to, jak ten který člen zastupitelstva v konkrétním případě

hlasuje, tj. zda se vysloví pro přijetí návrhu, proti němu, či zda se hlasování o návrhu

zdrží, nebo zda hlasuje, aniž by vyžadoval důkladné seznámení s projednávanou

záležitostí, příp. zda je schopen svá rozhodnutí (postoje, názory) před občany obhájit

(zákon o obcích jednotlivým členům zastupitelstva nijak nestanovuje povinnost svá

rozhodnutí zdůvodňovat), je výhradně záležitostí jeho politické (morální)

odpovědnosti vůči nim.

Pokud jde o vyvození případné odpovědnosti starosty či místostarosty, je

třeba vycházet z ustanovení § 103 odst. 2 věta první a třetí zákona o obcích3 ve

spojení s ustanovením § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích4. V případě, že

jednotliví členové zastupitelstva či zastupitelstvo jako celek, nejsou spokojeni se

způsobem jakým starosta či místostarosta plní své povinnosti vyplývající ze slibu,

který složili, a vycházející též ze zákona o obcích, mají možnost podat návrh5 na

jejich odvolání, resp. možnost tento návrh nadpoloviční většinou všech členů

zastupitelstva podpořit. V případě nespokojeností s činností, resp. nečinností,

3 Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů; za výkon své

funkce odpovídají zastupitelstvu obce.

4 Zastupitelstvu obce je vyhrazeno volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a odvolávat je

z funkce.

5 Srov. ustanovení § 94 zákona o obcích.

7

místostarosty Vám tedy doporučujeme případné podání návrhu na odvolání starosty

prostřednictvím některého z Vám nakloněných členů zastupitelstva.

U členů zastupitelstva obecně pak mohou z konkrétní činnosti,

resp. nečinnosti těchto osob, vyvodit konkrétní odpovědnost, ať už ve smyslu

morálním či politickém, pouze občané tím, že využijí svého volebního práva a vyjádří

případnou nespokojenost s prací vedení města při komunálních volbách.

V případě zájmu o prověření způsobu vyřízení konkrétního podnětu

směřujícího do samostatné působnosti se na nás zajisté můžete obrátit.

Závěrem si dovolujeme vyslovit přesvědčení, že odpověď na Vaše dotazy

a nezávazný výklad související právní úpravy, jakož i případná šetření provedená

příslušnými orgány, přispějí k uspokojivému vyřešení Vaší záležitosti.

 

Ing. Marie Kostruhová

ředitelka odboru

Vyřizuje: Mgr. Petr Slavíček

tel. č.: 974 816 432

e-mail: odbordk@mvcr.cz

Elektronický podpis - 28.2.2017

Certifikát autora podpisu :

Jméno : Ing. Marie Kostruhová

Vydal : PostSignum Qualified C...

Platnost do : 3.7.2017



 

Vložte komentář

Jméno nebo přezdívka :
E-mail :
Komentář :
Opište kód z obrázku, prosím:

Znak @ bude převeden z důvodů ochrany vaší adresy na (zavináč), nemusíte se bát vyplnit pole E-mail.

Zatím bez komentářů

?>